Jako první se půjdeme projít na Stezku, kam můžete dojít pešky a nebo i lanovkou. Stezka vypadá opravdu moc hezky a dokonce to ještě spravují, takže až bude vše hotové a zmizí pracovní stoje, bude to ještě krásnější. Když už půjdete po stezce, budou vás čekat různé postavy živočichů lesa, kde o nich budete mít i menší povídání. Dále na stezce najdete různé "prolézačky" pro nejmenší, ale vyhrají si na nich i starší. Když už se dostáváme k hlavní části, která vede nahoru, tak na různých sloupech si můžete zatipovat vše o stezce, jako například kdy byla postavena, kolik lidí se na ní projde, kolik jeřábu bylo použito atd. Ze stezky je krásný výhled na obec Lipno nad Vltavou a okolí. Můžete zde i nakoupit krásné suvenýry pro rodinu, známé, kamarády či pro sebe.
Dále jsme se vydali na vyhlídku Luč, která já ve výšce 933m. Cesta k ní byla místy opravdu náročná. Nejdříve je potřeba vrátit se do Lipna nad Vltavou a následně se napojit na modrou turistickou trasu, chvíli se jde po louce, což je ta lepší varianta, poté se zařadíte na lesní cestu, kde v létě bude určitě hodně borůvek. Půjdete hodně do kopce, takže se připravte, když jsme se blížili k vyhlídce všude po stranách byly kameny. Celou dobu jsme si mysleli, že to bude klasická dřevěná vyhlídka nebo něco takového, ale byly to vysoké kameny, na které se opravdu lezlo blbě, navíc když bylo po dešti. Budou vás čekat dva železné háčky, za které se budete držet a přitahovat. A na ten nejvyšší kámen vede železný žebřík, na který jsem se opravdu bála vylézt, takže jsem nic neviděla, ale přítel říkal, že výhled je pěkný. Takže kdo má strach z výšek - nedoporučuji.
Po menší přestávce jsme pokračovali dále až do obce Loučovice, zde jsme přešli z modré na žlutou turistickou trasu a dále šli opět na další vyhlídku Vyklestilka, která je ve výšce 887m, kde nám bylo jasné co nás čeká nebo spíš jaká vyhlídka. Byl to můj nápad tam jít, ale když jsem viděla ten kopec (ano vyhlídky jsou na kopci), ale tohle byl pro mě extrém a vážně jsem se proklínala, ale uhřícená a zpocená jsem to vyšla. Hurá. Opět nás čekal adrenalin, kde těch železných háčku bylo více. A místy to bylo nebezpečné. Bohužel na samý vrchol jsme nešli, to jsme se báli oba, takže tentokrát jsme bohužel nic neviděli. Musím říct, že ta příroda všude okolo je opravdu krásná.
Jako poslední zastávka, která nás čekala vedla k vodopádům svatého Wolfganga u Vyššího brodu. Cesta k němu byla obtížná, protože všude na cestě byly rozjeté stopy od větších aut, které v lese pravděpodobně těží dřevo a hlavně všude bylo bláto, protože občas poprchávalo a předešlé dny dost pršelo, takže jsme měli pěkně boty a nohy od bláta :-D. Když bychom šli z Vyššího brodu, tak odtamtud vede naučná stezka, kde toho uvidíte mnohem víc, než jen vodopády. Bohužel, my jsme to už nestíhali, ale příště, když sem pojedeme, tak si ji určitě projdeme celou. Po lesní cestě narazíte na hlavní silnici, po které půjdete tak 5-10minut, až narazíte na rozcestníky a vydáte se opět na lesní cestu, která povede podél řeky až k samým vodopádům. Stále se jde po žluté trase. Před vodopády je krásný dřevěný most, kde si je můžete vyfotit, nejsou to vodopády třeba jako Mumlavské, ale i tak stojí za fotku nebo si popřípadě smočit nohy, přístupům k vodě je tam opravdu hodně. Podél řeky jsme pokračovali až do Vyššího Brodu, kde můžete nasednout buď na vlak a nebo autobus a dopravit se zpátky do Lipna. Autobus jede pouze cca 10-15minut. Vyšší Brod je hlavně proslulí svým klášterem na náměstí. Je opravdu pěkný, ale zároveň by stál za opravu.
Když by jste si chtěli udělat ještě jednu zastávku, tak doporučuji jet autobus pouze na zastávku Čertova stěna rozcestník a odtamtud se projít kousek na Čertovy stěny, které taky stojí za zhlédnutí.
Tam si skoro připadáte jako na vyhlídce Máj. Spoustu kamenů, krásná cesta k nim a výhled na samou zeleň a když se podíváte dolů vidíte protékat řeku Vltavu. Ideální na odpočinek a vypnutí mysli. Opět jsme měli štěstí, že tam nebylo moc lidí a mohli si to vychutnat pro sebe.
A po takové túře si člověk zaslouží pořádnou odměnu. Za nás Top.
Článek už mám rozepsaný z května, ale až teď jsem se k němu konečně dokopala:D
pardon.
Doufám, že se vám i tak bude líbit.
by Sisi.
Žádné komentáře:
Okomentovat